Operace očních víček

Operace očních víček patří mezi zákroky řešící problematiku změn způsobených stárnutím, je radikálním odstraněním těchto projevů s velice efektním výsledkem. Provádí se buď jako samostatný výkon jen na dolních nebo jen na horních víčkách či současně, v závislosti na místním nálezu. Pokud je třeba řešit problémy stárnutí celého obličeje, měla by být nejprve provedena operace obličeje a krku, a pak následuje operace očních víček a nakonec operace čela.
Kůže víček patří k nejtenčí a nejjemnější kůži lidského těla, je vystavena téměř neustále vnějším vlivům a je prakticky neustále v pohybu, díky extrémnímu namáhání očí současného civilizovaného světa (umělé osvětlení, čtení informací, počítačové a televizní obrazovky apod.). Pohyb víček je v daleko větší míře na horních víčkách, proto zde kůže povoluje a vytváří zpočátku mírný, ale postupně se zvětšující kožní převis. V momentě, kdy tento převis začne dosahovat okraje víček, dochází již k dosti ztíženému pohybu víček, trvalému tlaku na oči a tím ke zvýšení únavy již tak dosti namáhaných očí. Toto, kromě pocitu horšího vidění v odpoledních a večerních hodinách (nejedná se o dioptrické zhoršení vidění, ale důvodem je zvýšená únava a tím horší a pomalejší zaostřování zraku), může způsobovat i bolesti hlavy, slzení očí a někdy i kožní podráždění záhybu víček či ekzémy. Chirurgické odstranění nadbytku kůže je v tomto případě vhodné nejen z hlediska estetického, ale zejména funkčního.

Problematika dolních víček je odlišná. Zde nedochází k tak výraznému pohybu kůže, proto kůže dolních víček nevytváří nikdy tak velké nadbytky. Problém zde bývá většinou s tzv. tukovými prolapsy. Oko je ve své kostěné schránce uloženo na tukových polštářcích, které mají pouze jemná vazivová pouzdra. Pokud tato pouzdra začnou ztrácet svoji pevnost, dochází k vyklenutí – prolapsu tuku směrem pod víčka a protože kruhový podkožní sval víček je také velmi jemný a poddajný, tlak tuku neudrží a tuk začne postupně víčka vyklenovat. Tím vznikají nápadné váčky pod očima. Ty mohou být zpočátku přechodné (po únavě, nevyspání nebo naopak delším spánku) a mohou být i ovlivněny i řadou onemocnění (alergie, onemocnění ledvin, štítné žlázy a další). Velkou roli zde hraje i vrozená disposice zeslabené struktury těchto tkání. Postupně dochází k trvalému vzniku těchto váčků v celé šíři dolních víček. Toto by již v každém případě měla být indikace k operaci dolních víček, protože trvalé vyklenutí víčka způsobuje stále větší povolení kůže víčka, která začne velmi rychle ztrácet elasticitu a dojde-li k povolení kůže dolního víčka až k okraji tváře na linii lícního oblouku očnice, bude vždy efekt operace dolních víček horší, protože kůže i struktura podkožního víčkového svalu zůstane povolená.
Tukové váčky jsou i pod horními víčky ve vnitřních polovinách víček. K jejich postupnému vyklenutí však dochází většinou pozvolněji a v menší míře, než u víček dolních. Výsledné efekty operací víček jsou velmi dobré a dlouhodobé. Odstraněním tukových prolapsů se trvale odstraní otoky a prosáknutí víček, rovněž nadbytky kožní se na dolních víčkách již netvoří, byla li operace provedena včas. Jsou-li otoky a prosáknutí víček spojeny s některým celkovým onemocněním, tyto projevy se vždy zmírní. Na horních víčkách dojde odstraněním nadbytečné kůže k pocitu odlehčení víček a „projasnění a otevření“očí. U horních víček vlivem neustálého pohybu víček postupně dochází (zhruba v rozmezí 8-10 let) k vytvoření mírného kožního nadbytku, což je možné bez problému řešit korekční operací.
Jemné mimické vrásky, které jsou nejvíce lokalizovány vějířovitě v oblasti zevních koutků se operací odstraní pouze zčásti a díky navyklé mimice se postupně obnovují. Od operace tedy nemůžeme očekávat vyhlazení a trvalé odstranění vrásek na kůži víček. Stejně tak nelze odstranit asymetrie očí dané buď asymetrií kostry obličeje či dlouhodobě navyklou mimikou celého obličeje.

Operace očních víček – kdy a jak operovat

Jak jsme se již zmínili, k projevu stárnutí a povolování kůže dochází v oblasti očních víček většinou nejdříve z celého obličeje. Bývá to nejčastěji mezi 40 a 50 lety věku. Dochází-li k povolování kůže i podkožních struktur víček přibližně stejnoměrně, lze bez problémů provést operaci horních i dolních víček současně s velmi dobrým efektem v oblasti celé partie očí.
Pokud jsou vrozené dispozice zeslabené struktury dolních víček a dochází k prolapsu tuku již v mladším věku, je operace dolních víček možná i mezi 25-30 lety, aby se zabránilo včas výraznému trvalému povolení dolních víček. Zde je vhodné provádět operaci bez odstranění kůže, pouze přístupem přes spojivku (operace dolních víček spojivkou). V některých případech, kdy je již dosti výrazný kožní nadbytek na horních víčkách a již se objevují prolapsy dolních víček – nejčastěji u žen kolem 40 let – je možné kombinovat operaci horních víček klasickou metodou s odstraněním kožního nadbytku a dolních víček spojivkou – bez jizvy na dolních víčkách a odstraněním počínajících prolapsů jako prevencí povolení kůže dolních víček.
Pokud s operací víček můžeme počkat až do věku 50-60 let, kdy již zvažujeme i operaci obličeje a krku v krátkém sledu (do 1 roku), je vhodné operovat nejprve obličej a potom (možno již s odstupem 3 měsíců) provést operaci víček. Pokud to není nutné, je lepší pro celkový dobrý efekt operace a rychlejší ústup otoků neprovádět operaci víček a obličeje současně.

Příprava před operací očních víček

Rozhodneme-li se pro operaci víček, je vždy třeba konzultovat se zkušeným plastickým chirurgem, co od operace očekáváme a zda je to možné operací vyřešit a kdy event. operaci správně načasovat. Operace víček není svým rozsahem příliš náročnou operací. Jedná se o zákrok menšího rozsahu, který vyžaduje spíše velkou zkušenost a preciznost provedení.
Před operací by alespoň 2 týdny nemělo proběhnout žádné akutní onemocnění (virosy, nachlazení apod.). 2-3 týdny před operací by měly být také vysazeny léky zvyšující krvácivost (Acylpyrin, Anopyrin či jiné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou). Rozsah předoperačního vyšetření je dle pokynů operatéra a plánované anestezie. Obvykle zahrnuje laboratorní vyšetření krve a moči, EKG a vyšetření internistou nebo praktickým lékařem.

Operace očních víček

Operace se může provádět v místním znecitlivění nebo v tzv. analgosedaci (nejedná se o celkovou narkosu, pouze uvedení do spánku nitrožilní aplikací).
Před vlastním znecitlivěním je třeba provést nákres na kůži víček a vyměřit rozsah nadbytečné kůže.
Řez na dolním víčku je veden těsně pod řasami a většinou příliš nepřesahuje zevní koutek. Nadbytek kůže se vyměřuje při otevřených očích a pohledu vzhůru.
Na horním víčku je řez vyměřen tak, aby výsledná jizva probíhala v přirozené ohybové rýze a dále respektovala ev. vrásku směrem ke spánku. Proto někdy není vedena jizva přísně stranově symetricky. Vzhledem k poměrně častým větším kožním nadbytkům musí být řez většinou veden 1-1,5 cm za zevní oční koutek. V těchto místech je již silnější kůže obličeje a jizva je zde delší dobu (i několik týdnů) patrná jako růžová linka.
Operace začíná odstraněním kožního nadbytku dle předchozího nákresu. Po té se podélně rozdělí vlákna kruhového očního svalu a objeví se tukové váčky. U jednoho po druhém se rozruší vazivové pouzdro a nadbytečná tuková tkáň se odstraní.
V ojedinělých případech, kdy je kůže víček spíše propadlá, se pouze rozruší vazivové pouzdro a tukový polštářek se naopak nechá vyklenout a rozprostře se vně vazivového pouzdra, aby vyplnil vpadlou kůži víčka.
V další fázi operace jsou okraje kůže sešity jemným pokračovacím stehem a přelepeny proužky prodyšné náplasti (stripy). Doba operace horních i dolních víček je obvykle 40-50 minut dle rozsahu zákroku.
Pokud operujeme dolní víčka, kde se jedná již o výrazně povolenou strukturu víčka, je třeba kůži dolních víček mobilizovat od kruhového očního svalu a částečně odstranit i ochablý proužek tohoto svalu a poté sešít sval i kůži ve 2 vrstvách.

Provádíme-li operaci dolních víček spojivkou, provede se odklopení dolního víčka, po té se prořízne laserem nebo radioskalpelem spojivka víčka a odstraní se nadbytečný tuk ze všech tukových váčků dolního víčka. Spojivka se pouze překryje oční mastí a oko zaobkladuje. Kožní řez ani jiné šití na spojivce se neprovádí. Spojivka je zahojená za 3-4 dny. Tato operace se musí provádět v celkové narkose, protože se provádí na otevřeném oku, které by pacient neudržel v klidu a nehybně.

Pooperační průběh po operaci víček

Po standardně vedené operaci v místním znecitlivění je vhodný klid na lůžku s chladným kompresním obvazem 2-4 hodiny. Pak může být operovaný propuštěn do domácího ošetření. U operací prováděných v analgosedaci či celkové narkose je propuštění možné dle pokynů anesteziologa.
V následné péči je třeba zejména zamezit výrazným otokům a krevním podlitinám, které jsou vždy reakcí na jakýkoli zákrok na očních víčkách. Je třeba přikládat studené obklady – nikoli led, který někdy velmi podráždí kůži víček i podchladí okolní tkáně.
Na noc je třeba obklady vázat elastickým obinadlem, aby byly oči chráněny.
Otoky a krevní podlitiny se při pečlivém obkladování postupně vstřebávají v průběhu 5-7 dnů. Stehy se odstraňují 5-6 den po operaci. Další kontroly následují dle stav u hojení a určuje je ošetřující lékař.
Většinou po týdnu je možno se zapojit do běžného režimu, je třeba však stále chránit oči tmavými brýlemi a oči zatěžovat postupně. S větší fyzickou zátěží a aktivitou můžeme začít po 2-3 týdnech dle stavu hojení. První měsíc po operaci je také třeba se důsledně chránit před přímým slunečním zářením.
Vzhled a hojení jizev po operaci je velmi individuální. Po vyjmutí stehů jsou jizvy růžové a postupně blednou. Většinou po 10 dnech od operace je u žen možno jizvy zalíčit. Růžové jizvy přetrvávají nejdéle v zevních koutcích na horních víčkách, kde k vyblednutí dochází někdy až po řadě týdnů, obecně platí, že minimálně 3 měsíce je třeba počítat pro stabilizaci jizev po operaci víček.
Hojení však probíhá velmi individuálně a proto je třeba postupovat vždy dle pokynů ošetřujícího lékaře.

Komplikace po operaci očních víček

Po operaci víček může vlivem omezené funkce víček přechodně docházet k nadměrnému slzení či naopak mírnému vysychání oka či podráždění spojivky. Tyto problémy se vždy potupně v průběhu hojení upraví. Je třeba o tom informovat ošetřujícího lékaře a řídit se jeho pokyny.
Rovněž vzhled a mimika víček po operaci prochází svým vývojem a je třeba vyčkat do postupné stabilizace tkání víček během několika týdnů.
Při procesu hojení jizev může někdy dojít v části jizvy – nejčastěji v oblasti vnitřních nebo zevních koutků- ke zbytnění či rozšíření části jizvy. Toto lze samozřejmě řešit korekcí této části jizvy, ale musíme počítat s tím, že jizva musí být stabilizovaná a čas, kdy by se měla korekce provést je třeba nechat na rozhodnutí operatéra.

Máte-li dotaz, napište nám